Pár slov o mně...
Vratislav Lukáš

VRATISLAV LUKÁŠ

PÁR SLOV O MNĚ...

Koncertní mistr Filharmonie Brno

Vratislav Lukáš
Narodil jsem se na Velehradě, místě známém všem poutníkům, místě, které jakoby hlídala silueta hradu Buchlov v nedalekých chřibských kopcích.

Moje maminka ráda a p
ěkně zpívala - také tu moji nejoblíbenější: "Ej, od Buchlova" a můj tatínek Antonín se celý život věnoval profesi bednáře, vyráběl sudy pro celou Moravu.

Ale lásku k hudbě zdědil po svém otci - tedy mém dědečkovi Antonínu Lukáši a tento dědeček měl bratra Edu, který tehdy 23letý - je otcem dcery Marie - Josefy, a jejím synem a Edovým vnukem je všem známý Karel Krautgartner - saxofonista i dirigent. Takže jsme s Karlem příbuzní - bratranci "z druhého kolena". Velehrad je sice mým rodištěm, ale můj otec i děd jsou ale původem ze Zdounek, pochází z rodu zdouneckých bednářů. Otec s dědou hrávali amatérsky na housle a tak se prost
ě housličky objevily pod stomečkem, když mi bylo sedm let.

To jsem ješt
ě netušil, že hudba se stane mým celoživotním posláním. Pravda, v dětství jsem měl ještě jednoho velkého koníčka - letadla a jejich modely. První takový model jsem viděl u strýce Jaroslava, když mi bylo asi šest. A to mi učarovalo. A tak, když jsem se ocitl na prahu dospělosti, stál jsem před nelehkým úkolem, čemu se věnovat profesionálně.

V sedmačtyřicátém roce jsem byl přijat na brn
ěnskou konzervatoř a když se páni pedagogové koukli na moje prsty, bylo mi doporučeno, abych studoval violoncello. Ujal se mne pan profesor Ferdinad Švanda, na kterého dodnes s úctou vzpomínám. A tak, po úspěšném absolvování konzervatoře jsem se dostal počátkem padesátých let k profesionálnímu hraní. A také na JAMU. Ale o tom více v kapitole "JÁ A HUDBA".
S maminkou a tatínkem. Rok 1936
Tak to mi byly asi       ... a o 10 let později      tak tři roky...
S spolužákem Karlem Sauerem ve IV. ročníku
konzervatoře - červen 1951
Na Velehradě je krásně...
Počet návštev: